Geometrické tolerance směru

Geometrické tolerance směru
• Úchylka rovnoběžnosti ploch
o Rozdíl mezi největší a nejmenší vzdáleností obalových rovin ploch v předepsaném úseku

• Úchylka kolmosti
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem 90°

• Úchylka sklonu
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem jmenovitým

• Úchylka umístění (Úchylka polohy osy od její jmenovité polohy)
o Největší vzdálenost osy skutečné plochy od její jmenovité plochy v celé délce posuzované plochy

• Úchylka soustřednosti a souososti
o Největší vzdálenost osy posuzované plochy od základní osy po celé délce nebo vzdálenost těchto os v předepsaném místě

• Úchylka souměrnosti
o Vzdálenost mezi rovinami souměrnosti posuzovaných prvků

Geometrické tolerance házení
• Úchylka čelního házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností skutečné čelní plochy při otáčení předmětu

• Úchylka obvodového (kruhového) házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností jednotlivých bodů skutečné plochy od základní osy při otáčení předmětu

Předepisování geometrických tolerancí

Předepisování geometrických tolerancí
Geometrické tolerance tvaru
• Úchylka přímosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné čáry nebo plochy od obalové přímky

• Úchylka rovinnosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné roviny od roviny obalové
o Při zjišťování úchylek rovinnosti se měří úchylky přímosti jednotlivých profilů v různých směrech -> úchylka rovinnosti je pak největší naměřená hodnota

• Úchylka kruhovitosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné kružnice od kružnice obalové

• Úchylka válcovitosti
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným válcem a válcem obalovým
o Úchylka válcovitosti zahrnuje úchylky kruhovitosti kolmých řezů, úchylky rovnoběžnosti a přímosti povrchových přímek

• Úchylka tvaru profilu
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným profilem a obalovou křivkou profilu

• Úchylka tvaru plochy
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným tvarem plochy a obalovou křivkou plochy
o Při zjišťování úchylek tvaru plochy se zjišťují úchylky tvaru profilu v jednotlivých příčných řezech a úchylka tvaru plochy je pak největší naměřená hodnota

Soustavy kót

Soustavy kót
Řetězcové kótování
• Jedná se o řetězce kót, následující za sebou
• Používají se tehdy, jestliže součet mezních úchylek jednotlivých rozměrů neovlivní funkci nebo vyměnitelnost výrobku
• Jestli by vznikly rozpory, musí se součtový rozměr napsat do kulatých závorek
• Větší počet shodných rozměrů je možno kótovat součinem
o První člen: Počet roztečí prvků
o Druhý člen (za znaménkem x): Rozměr roztečí
• V oblých závorkách za znaménkem rovnítko se píše celkový součet rozměrů nebo roztečí
• Samotnou kótou se kótuje první rozměr v řetězci tehdy, není-li zobrazen plný počet prvků (např. při přerušení obrazu)

Kótování od základny
• Délkové i úhlové rozměry se kótují od jednoho prvku, má-li poloha kótovaných prvků funkční nebo technologický vztah k jednomu prvku (je společnou základnou pro kótování) -> kótovací čáry vychází od tohoto prvku
• Zjednodušené kótování od základny
o Výchozí bod na pomocné čáře se označí kružnicí o průměru asi 3 mm a číslicí 0
o Kóty se zapisují v ně kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami, směřující do poloviny výšky kót nebo tak, aby byli čitelné od dolního okraje výkresu nad kótovací čárou rovnoběžně s ní, ale vždy blízko příslušné hraniční značce a vedle svislé kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami těsně pod ní

Smíšené kótování
• Účelné, když se mohou uvedené soustavy kót kombinovat

Souřadnicové kótování
• Je-li několik nepravidelně rozložených prvků, může se jejich poloha zakótovat pravoúhlými systémy souřadnic plochy bodu prvku (např. os děr)od zvolených základen

Pravidla pro kreslení hraničních značek

Pravidla pro kreslení hraničních značek
• Velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese
• Hraniční značky sen kreslí tenkými plnými čarami (délka v rozmezí 2,5 až 5 mm)
• úhel rozevření hraniční šipky má být v rozmezí 15 až 90° (90°se nemá používat při řetězcovém kótování)
• Hraniční šipky se kreslí uvnitř pomocných nebo obrysových čar
• Není-li dost místa pro zakreslení hraniční šipky, mohou se zakreslit i vně pomocných čar
• Hraniční značku nemá protínat žádná čára (v nevyhnutelných případech se čára přeruší před hraniční značkou
• Hraniční značky se z téhož důvodu kreslí v ně ploch s grafickým značením materiálu v řezu
• Hraniční úsečky se kreslí skloněné pod úhlem 45° vpravo a jejich délka je 2,5 až 5 mm
• Střídající se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze hraniční šipky u krátkých úseků vynechat
• Je-li v řetězci kót na stejné kótovací čáře několik krátkých úseků, dvě k sobě přiléhající hraniční šipky nahradíme hraniční úsečkou a krajní hraniční šipky se kreslí vně vynášecích čar

Zapisování kót
• Zapisují se písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti pro zajištění čitelnosti originálů a kopií
• Umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára
• Není-li dost místa k umístění kóty, napíše se kóta mimo kótovací čáru k odkazové čáře vedené od kótovací čáry
• Za nedílnou součást kóty se považuje písmenné a obrazové značky předcházející číselným údajům (znaménko pro průměr, toleranční značka)
• Pokud by měla nějaká čára protnout kótovací čáru musíme před kótou přerušit
• Kóta, která jednoznačně neodpovídá nakreslené velikosti se podtrhává (pod kótovací čarou)tlustou čarou
• U součástí zkrácených přerušením obrazu se kóty nepodtrhávají a kótovací čáry nepřerušují
• Teoretický rozměr (např. umístění polohy osy díry se zapisuje v rámečku kresleném tenkou plnou čarou)

Základní zásady kótování

Základní zásady kótování
• všechny informace o rozměrech potřebné k správnému pochopení zobrazeného předmětu musí být přímo na výkrese
• Každý prvek má být kótován pouze jednou
• Kóty se umísťují v tom pohledu, v němž je jasný vztah ke kótovanému prvku
• Kóty téhož prvku se umísťují přednostně do jednoho obrazu
• Musí být užito stejných jednotek (mm)
• Pokud se užívá jednotek více musí se k hodnotě veličiny napsat značka jednotky
• Rovinné úhly se udávají v stupních/minutách/sekundách
• Je-li úhel menší než 1° píše se před ním nula (0°12')
• Desetiným číslem se vyjádří jen zlomky vteřin (0°0'11,5)
• Neuvádí se víc kót než je potřeba
• Dává se přednost funkčním kótám
• Pro určení rozměrů a polohy jsou rozhodují kóty nikoliv měřítko
• Rozměry opakujících se konstrukčních prvků se kótují jen na jednom z nich
• Rozměry vyplývající ze zobrazení se nemusí kótovat (hlavně pravé úhly zobrazených hran, úhly svírající boční stěny pravidelných mnohostěnů)
Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar
• Kótovací čáry se nesmí ztotožnit s jinými čarami (např. obrysovými, odkazovými), ani nesmí být jejich pokračováním
• Kótovací čáry mohou být pokračováním os, není-li to nevyhnutelné
• Kótovací a pomocné čáry, které leží uvnitř řezu nemají mít směr shodný se směrem čar vyznačující materiál v řezu
• Je dovoleno užití vynášecích čar současně jako čar kótovacích při kótování např. profilových křivek
• Kóty a odkazové čáry se umísťují přednostně vně obrazů
• Je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou , umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu
• Vzdálenost mezi kótovacími čarami nebo obrysové a kótovací čáry má být taková, aby kóta byla jednoznačně vázaná k příslušné kótovací čáře (optimální je 7 mm)
• Zkrácenou (neúplnou) kótovací čáru lze použít ke kótování:
o Poloměrů
o Průměrů (je jedno jestli je zobrazen celý či jen jeho část)
o Průměrů rotačních předmětů zobrazených částečně v pohledu a částečně v řezu
o Částečných obrazů rotačních nebo souměrných předmětů
o Ke Rozměrů souměrného nebo rotačního předmětu, jehož obraz by byl kótovacími čárami přeplněn
o Ke kótování vzdálenosti od prvku, který není na výkrese

Kótování

Kótování
Kótování patří k nejzodpovědnější práci při kreslení technických výkresů.

Technické výkresy by se měli kótovat takovým způsobem, aby se na pracovištích nemuselo nic počítat.

Základní pojmy
Vynášecí čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou a mají přečnívat přes vynášecí čáry 1 až 2 mm.

Kótovací čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou při čemž jejich vzdálenost od obrysu nebo předchozí kótovací čáry má být 7 až 70 mm.

Kóty
Kóty se píší normalizovanými číslicemi a písmeny, výška písmen je 3,5 mm a 1 mm nad kótovací čárou a tak aby se četly zleva doprava a ze zdola nahorů . Kóty musí být výrazné a tloušťka čáry má být 0,5 mm.

Hraniční šipky
Šipky se kreslí uzavřené s úhlem do 20°. tenkými čarami do délky 3 až 5 mm s ohledem na velikost obrazu.

Kosoúhlé promítání

Kosoúhlé promítání
Osy svírají úhel 135°. Poměr zkrácení je pouze ve směru osy y a zkracujeme na polovinu (1/2)

Pravidla pro axonometrické zobrazování
• Poloha souřadného systému se volí taková, aby jedna z os (obvykle osa z) byla vertikální
• Hlavní obraz se volí obvykle tak, aby jeho poloha byla rovnoběžná se souřadnými rovinami
• Hlavní obraz v axonometrickém zobrazení by měl odpovídat hlavnímu obrazu v pravoúhlém promítání
• Zakryté obrysy, osy a stopy rovin souměrnosti zobrazovaného předmětu se kreslí pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné
• Šrafování se provádí tenkými souvislými čarami přednostně se sklonem 45°k osám nebo k obrysovým čarám obrazů řezů či průřezů
• Plochy rovnoběžné se souřadnými rovinami je možné zvýraznit šrafami rovnoběžnými se souřadnými osami
• Objekty kreslené v axonometrii se obvykle nekótují. Pokud je to nutné využíváme pro stanovení polohy kóty hraničních úseček objektu