STROJÍRENSTVÍ

Geometrické tolerance směru

2008-10-19T10:36:00.004-07:00

Geometrické tolerance směru

• Úchylka rovnoběžnosti ploch
o Rozdíl mezi největší a nejmenší vzdáleností obalových rovin ploch v předepsaném úseku

• Úchylka kolmosti
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem 90°

• Úchylka sklonu
o Rozdíl mezi skutečným úhlem a úhlem jmenovitým

• Úchylka umístění (Úchylka polohy osy od její jmenovité polohy)
o Největší vzdálenost osy skutečné plochy od její jmenovité plochy v celé délce posuzované plochy

• Úchylka soustřednosti a souososti
o Největší vzdálenost osy posuzované plochy od základní osy po celé délce nebo vzdálenost těchto os v předepsaném místě

• Úchylka souměrnosti
o Vzdálenost mezi rovinami souměrnosti posuzovaných prvků

Geometrické tolerance házení

• Úchylka čelního házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností skutečné čelní plochy při otáčení předmětu

• Úchylka obvodového (kruhového) házení
o Rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou vzdáleností jednotlivých bodů skutečné plochy od základní osy při otáčení předmětu

Předepisování geometrických tolerancí

2008-10-19T10:36:00.003-07:00

Předepisování geometrických tolerancí

Geometrické tolerance tvaru

• Úchylka přímosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné čáry nebo plochy od obalové přímky

• Úchylka rovinnosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné roviny od roviny obalové
o Při zjišťování úchylek rovinnosti se měří úchylky přímosti jednotlivých profilů v různých směrech -> úchylka rovinnosti je pak největší naměřená hodnota

• Úchylka kruhovitosti
o Největší naměřená vzdálenost skutečné kružnice od kružnice obalové

• Úchylka válcovitosti
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným válcem a válcem obalovým
o Úchylka válcovitosti zahrnuje úchylky kruhovitosti kolmých řezů, úchylky rovnoběžnosti a přímosti povrchových přímek

• Úchylka tvaru profilu
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným profilem a obalovou křivkou profilu

• Úchylka tvaru plochy
o Největší naměřená vzdálenost mezi skutečným tvarem plochy a obalovou křivkou plochy
o Při zjišťování úchylek tvaru plochy se zjišťují úchylky tvaru profilu v jednotlivých příčných řezech a úchylka tvaru plochy je pak největší naměřená hodnota

Soustavy kót

2008-10-19T10:36:00.001-07:00

Soustavy kót

Řetězcové kótování

• Jedná se o řetězce kót, následující za sebou

• Používají se tehdy, jestliže součet mezních úchylek jednotlivých rozměrů neovlivní funkci nebo vyměnitelnost výrobku

• Jestli by vznikly rozpory, musí se součtový rozměr napsat do kulatých závorek

• Větší počet shodných rozměrů je možno kótovat součinem
o První člen: Počet roztečí prvků
o Druhý člen (za znaménkem x): Rozměr roztečí

• V oblých závorkách za znaménkem rovnítko se píše celkový součet rozměrů nebo roztečí

• Samotnou kótou se kótuje první rozměr v řetězci tehdy, není-li zobrazen plný počet prvků (např. při přerušení obrazu)

Kótování od základny

• Délkové i úhlové rozměry se kótují od jednoho prvku, má-li poloha kótovaných prvků funkční nebo technologický vztah k jednomu prvku (je společnou základnou pro kótování) -> kótovací čáry vychází od tohoto prvku

• Zjednodušené kótování od základny
o Výchozí bod na pomocné čáře se označí kružnicí o průměru asi 3 mm a číslicí 0
o Kóty se zapisují v ně kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami, směřující do poloviny výšky kót nebo tak, aby byli čitelné od dolního okraje výkresu nad kótovací čárou rovnoběžně s ní, ale vždy blízko příslušné hraniční značce a vedle svislé kótovací čáry rovnoběžné s vynášecími čarami těsně pod ní

Smíšené kótování
• Účelné, když se mohou uvedené soustavy kót kombinovat

Souřadnicové kótování
• Je-li několik nepravidelně rozložených prvků, může se jejich poloha zakótovat pravoúhlými systémy souřadnic plochy bodu prvku (např. os děr)od zvolených základen

Pravidla pro kreslení hraničních značek

2008-10-19T10:35:00.004-07:00

Pravidla pro kreslení hraničních značek

• Velikost hraničící značky je závislá na velikosti obrazu na výkrese

• Hraniční značky sen kreslí tenkými plnými čarami (délka v rozmezí 2,5 až 5 mm)

• úhel rozevření hraniční šipky má být v rozmezí 15 až 90° (90°se nemá používat při řetězcovém kótování)

• Hraniční šipky se kreslí uvnitř pomocných nebo obrysových čar

• Není-li dost místa pro zakreslení hraniční šipky, mohou se zakreslit i vně pomocných čar

• Hraniční značku nemá protínat žádná čára (v nevyhnutelných případech se čára přeruší před hraniční značkou

• Hraniční značky se z téhož důvodu kreslí v ně ploch s grafickým značením materiálu v řezu

• Hraniční úsečky se kreslí skloněné pod úhlem 45° vpravo a jejich délka je 2,5 až 5 mm

• Střídající se dlouhé a krátké rozměry na společné kótovací čáře, lze hraniční šipky u krátkých úseků vynechat

• Je-li v řetězci kót na stejné kótovací čáře několik krátkých úseků, dvě k sobě přiléhající hraniční šipky nahradíme hraniční úsečkou a krajní hraniční šipky se kreslí vně vynášecích čar

Zapisování kót

• Zapisují se písmem pro technické výkresy o dostatečné velikosti pro zajištění čitelnosti originálů a kopií

• Umísťují se tak, aby je neprotínala ani nerozdělovala žádná čára

• Není-li dost místa k umístění kóty, napíše se kóta mimo kótovací čáru k odkazové čáře vedené od kótovací čáry

• Za nedílnou součást kóty se považuje písmenné a obrazové značky předcházející číselným údajům (znaménko pro průměr, toleranční značka)

• Pokud by měla nějaká čára protnout kótovací čáru musíme před kótou přerušit

• Kóta, která jednoznačně neodpovídá nakreslené velikosti se podtrhává (pod kótovací čarou)tlustou čarou

• U součástí zkrácených přerušením obrazu se kóty nepodtrhávají a kótovací čáry nepřerušují

• Teoretický rozměr (např. umístění polohy osy díry se zapisuje v rámečku kresleném tenkou plnou čarou)

Základní zásady kótování

2008-10-19T10:35:00.003-07:00

Základní zásady kótování

• všechny informace o rozměrech potřebné k správnému pochopení zobrazeného předmětu musí být přímo na výkrese

• Každý prvek má být kótován pouze jednou

• Kóty se umísťují v tom pohledu, v němž je jasný vztah ke kótovanému prvku

• Kóty téhož prvku se umísťují přednostně do jednoho obrazu

• Musí být užito stejných jednotek (mm)

• Pokud se užívá jednotek více musí se k hodnotě veličiny napsat značka jednotky

• Rovinné úhly se udávají v stupních/minutách/sekundách

• Je-li úhel menší než 1° píše se před ním nula (0°12')

• Desetiným číslem se vyjádří jen zlomky vteřin (0°0'11,5)

• Neuvádí se víc kót než je potřeba

• Dává se přednost funkčním kótám

• Pro určení rozměrů a polohy jsou rozhodují kóty nikoliv měřítko

• Rozměry opakujících se konstrukčních prvků se kótují jen na jednom z nich

• Rozměry vyplývající ze zobrazení se nemusí kótovat (hlavně pravé úhly zobrazených hran, úhly svírající boční stěny pravidelných mnohostěnů)

Zásady pro použití kótovacích a pomocných čar

• Kótovací čáry se nesmí ztotožnit s jinými čarami (např. obrysovými, odkazovými), ani nesmí být jejich pokračováním

• Kótovací čáry mohou být pokračováním os, není-li to nevyhnutelné

• Kótovací a pomocné čáry, které leží uvnitř řezu nemají mít směr shodný se směrem čar vyznačující materiál v řezu

• Je dovoleno užití vynášecích čar současně jako čar kótovacích při kótování např. profilových křivek

• Kóty a odkazové čáry se umísťují přednostně vně obrazů

• Je-li několik kótovacích čar umístěno za sebou , umísťují se vždy delší kótovací čáry postupně dále od obrazu

• Vzdálenost mezi kótovacími čarami nebo obrysové a kótovací čáry má být taková, aby kóta byla jednoznačně vázaná k příslušné kótovací čáře (optimální je 7 mm)

• Zkrácenou (neúplnou) kótovací čáru lze použít ke kótování:
o Poloměrů
o Průměrů (je jedno jestli je zobrazen celý či jen jeho část)
o Průměrů rotačních předmětů zobrazených částečně v pohledu a částečně v řezu
o Částečných obrazů rotačních nebo souměrných předmětů
o Ke Rozměrů souměrného nebo rotačního předmětu, jehož obraz by byl kótovacími čárami přeplněn
o Ke kótování vzdálenosti od prvku, který není na výkrese

Kótování

2008-10-19T10:35:00.001-07:00

Kótování

Kótování patří k nejzodpovědnější práci při kreslení technických výkresů.

Technické výkresy by se měli kótovat takovým způsobem, aby se na pracovištích nemuselo nic počítat.

Základní pojmy

Vynášecí čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou a mají přečnívat přes vynášecí čáry 1 až 2 mm.

Kótovací čáry
Kreslí se plnou tenkou čarou při čemž jejich vzdálenost od obrysu nebo předchozí kótovací čáry má být 7 až 70 mm.

Kóty
Kóty se píší normalizovanými číslicemi a písmeny, výška písmen je 3,5 mm a 1 mm nad kótovací čárou a tak aby se četly zleva doprava a ze zdola nahorů . Kóty musí být výrazné a tloušťka čáry má být 0,5 mm.

Hraniční šipky
Šipky se kreslí uzavřené s úhlem do 20°. tenkými čarami do délky 3 až 5 mm s ohledem na velikost obrazu.

Kosoúhlé promítání

2008-10-19T10:34:00.003-07:00

Kosoúhlé promítání

Osy svírají úhel 135°. Poměr zkrácení je pouze ve směru osy y a zkracujeme na polovinu (1/2)

Pravidla pro axonometrické zobrazování
• Poloha souřadného systému se volí taková, aby jedna z os (obvykle osa z) byla vertikální

• Hlavní obraz se volí obvykle tak, aby jeho poloha byla rovnoběžná se souřadnými rovinami

• Hlavní obraz v axonometrickém zobrazení by měl odpovídat hlavnímu obrazu v pravoúhlém promítání

• Zakryté obrysy, osy a stopy rovin souměrnosti zobrazovaného předmětu se kreslí pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné

• Šrafování se provádí tenkými souvislými čarami přednostně se sklonem 45°k osám nebo k obrysovým čarám obrazů řezů či průřezů

• Plochy rovnoběžné se souřadnými rovinami je možné zvýraznit šrafami rovnoběžnými se souřadnými osami

• Objekty kreslené v axonometrii se obvykle nekótují. Pokud je to nutné využíváme pro stanovení polohy kóty hraničních úseček objektu

Způsoby zobrazování

2008-10-19T10:34:00.001-07:00

Způsoby zobrazování
Zobrazováním nazýváme kreslení předmětu (např. součástky) na plochu - rovinu. Nejpoužívanější metodou k zobrazování prostorových objektů je promítání na rovinu zvanou průmětnu

Druhy promítání
Středové promítání
Rovnoběžné promítání: pravoúhlé, kosoúhlé

Při pravoúhlém promítání je směr na rovinu kolmý. Při kosoúhlém promítání není směr promítání kolmý, ale pod úhlem 45°.

Pro zobrazování na technickém výkresu se používá promítání na několik průměten, promítáme tedy na 3 - 6 průměten.

Pro názorné zobrazení (trojrozměrné) používáme promítání na jednu průmětnu (pravoúhlou axonometrii).

V technickém kreslení se používá dvou případů pravoúhle axonometrie a to dimetrické a izometrické promítání.

Dimetrické promítání
Kreslení zjednodušíme, nanášíme-li rozměry v ose x a z nezkráceně a ve směru osy y zkracujeme na polovinu (1/2).
Izometrické promítání
Osy x a y jsou skloněny k vodorovné přímce 30°.

Poměr zkrácení je 0.816:1. Pro zjednodušení nanášíme rozměry nezkráceně.

Odkaz na položky

2008-10-19T10:33:00.000-07:00

Odkaz na položky
• Každá součást, část, skupina, podskupina, která je složkou vyšší sestavy se označuje jedním odkazem

• Odkazy se zapisují čísly

• všechny odkazy v jednom výkrese nebo v jednom souborů výkresů se zapisují stejným typem písma a stejnou výškou

• Odkazy na stejnou část se uvádí pouze jednou

• Pro čitelnost odkazů se využívá
o Minimálně o stupeň větší písmo než používáme pro kóty
o Umístění čísla odkazu do kroužku ( nedoporučuje se )
o Kombinace uvedených způsobů

• Odkazy se umísťují vždy vně obrazů součástí nebo sestav jedním z uvedených způsobů
o K odkazové čáře
o Na praporek odkazové čáry
o Do kroužku spojeného s odkazovou čárou (dbáme na to, aby příslušná odkazová čára směřovala do středu kružnice)

• Odkazy se uspořádávají přehledně podél vertikály (svisle pod sebou) nebo na horizontále (vodorovně vedle sebe) či jejich kombinace

• Odkazová čára, praporek i kružnice se kreslí tenkou souvislou čarou

• Odkazové čáry by se neměli navzájem protínat

• Odkazová čára se ukončuje
o V ploše krátkou tlustou čarou nebo malým vyplněným kroužkem
o Na obrysové čáře šipkou

• Odkazové čáry mají být co nejkratší a vždy mají být vedeny šikmo k příslušné části (sklon odkazové čáry vzhledem k čáře na níž je ukončená nemá být menší než 15°)

• Odkazy na skupinu součástí, které spolu jednoznačně souvisí (např. šroub, podložka, matice) se smí uvést na stejnou odkazovou čáru (jednotlivá čsla se vzájemně oddělí pomlčkami 1-2-3)

• Údaje o částech se uvádí v soupisu položek se stejnými čísly odkazů jako na výkrese

• Uspořádání vzestupné řady čísel použitých pro odkazy se řídí
o Důležitostí sestavy
o Důležitostí částí (skupina - podskupina - díly - velké části - malé části)
o Jiné logické důvody

Pro oba případy platí

2008-10-19T10:32:00.000-07:00

• Pro oba případy platí:
o Soupis položek se uspořádává do sloupců ohraničených tlustou nebo tenkou souvislou čarou

o Sloupce musí být jednoznačně specifikovány (název, číslo výkresu, polotovar)

o Každá položka se zapisuje do samostatného vodorovného řádku, opět vzájemně odděleny tlustou nebo tenkou souvislou čarou

o Doporučené řádkování: 8,5 mm

o Soupis se vyplňuje technickým písmem

o Pořadí položek musí odpovídat číselné řadě označení na výkrese
- Nižší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi vyráběnými
- Vyšší čísla pozic se doporučuje obsadit součástmi normalizovanými
- Mezi součástmi vyráběnými a normalizovanými se doporučuje vynechat několik prázdných řádků s volnými (neobsazenými) čísly pozic (pro případ opomenutí nějaké pozice)

o Přidělování čísel k vyráběným součástem se doporučuje vzestupně podle čísel výkresu

o Přidělování čísel k normalizovaným součástem se doporučuje vzestupně podle výše čísla normy

o Obvykle je vzestupné číslování položek
- Odlitky
- Výkovky
- Obrobené součásti z
- Odlitků
- Výkovků
- Tyčí
- Normalizovaných součástí podle tříd a skupin norem
- Komponenty nakupované dle katalogu
- Náplně, maziva, barvy
- Elektrody na výkresech svarků

Výkresy sestavení

2008-10-19T10:31:00.002-07:00

Výkresy sestavení
• Zobrazují součásti ve smontovaném stavu (montážní skupiny nebo podskupiny) tak, aby bylo zřejmé konečné sestavení těchto součástí v jeden kompletní celek

• Výkres obsahuje:
o Zobrazení montážní jednotky
o Kótování hlavních a připojovacích rozměrů
o Odkazy na jednotlivé položky (pozice)
o Údaje o svarech, pájených, lepených a jiných spojích
o Popisové pole a soupis položek

• V kusové výrobě lze pro jednoduché pomůcky, přípravky, kreslit tzv. kótované sestavení

• Zapisují se pouze orientační kóty, důležité z hlediska montáže nebo rozměry např. související se spojením s jinými celky

• Ke každému výkresu sestavení se buď v nástavbě popisového pole nebo odděleně na samostatném listě zhotovuje soupis položek obsažených na výkrese sestavení

Soupisy položek - Kusovník
• Soupis položek na výkrese
o Orientuje se tak, byl čitelný ve stejném směru jako výkres
o Rámeček soupisu položek je spojen přímo s rámečkem popisového pole a kreslí se souvislou tlustou čarou
o Vyplňuje se zdola nahorů a záhlaví je pod prvním řádkem soupisu

• Oddělený soupis položek
o Čísluje se shodně s výkresem sestavení a je umístěn odděleně na samostatném listu normalizovaného formátu papíru
o Doporučuje se před označení výkresu napsat SOUPIS, KUSOVNÍK nebo jiný ekvivalent dle zvyklostí instituce (školy)
o Vyplňuje se shora dolů a záhlaví je nad prvním řádkem soupisů

Výkresy součástí

2008-10-19T10:31:00.001-07:00

Výkresy součástí
• Kreslí se pro každou, jakýmkoliv způsobem vyrobenou součást

• Výkres součásti obsahuje:
o Zobrazení a okótování součásti
o Drsnost povrchu
o Tolerování rozměrů a geometrické tolerance tam, kde je to z hlediska funkce nezbytné
o Technické požadavky, obvykle zapsané nad popisovým polem v pořadí, které odpovídá výrobnímu sledu
o Tabulku doplňujících údajů (u výkresů ozubených/řetězových kol a pružin)
o Popisové pole včetně materiálu a výchozího polotovaru

• Součásti stejného tvaru, ale různých velikostí nebo stejné součásti v zrcadlovém provedení (pravé a levé) se kreslí na samostatné výkresy

• U tabulkových výkresů pro součásti, které se liší jen svými rozměry a pro které se nekreslí samostatné výkresy může dojít k omylu -> nedoporučuje se používat

• Pro součásti stejného tvaru, ale různých velikostí, které se ve výrobě opakují se používají předtisky s obrazem, ale bez kót

• Pokud nepoužíváme ke kontrole mezních úchylek kalibry, uvádíme do levého spodního rohu tabulku mezních úchylek

Popisové pole

2008-10-19T10:30:00.002-07:00

Popisové pole
• Obsahuje veškeré potřebné údaje, které na výkresu nelze vyjádřit obrazem a jsou platné pro celý výkres

• Umísťuje se:
o VŽDY v pravém dolném rohu bez ohledu na orientaci výkresového listu
o Za rámeček kreslící plochy

• Jeho provedení je interní záležitost í, ale MUSÍ OBSAHOVAT:
o Identifikační část
- Délka maximálně 170 mm
- Obsahuje rubriky:
- Registrační/evidenční číslo výkresu
- Název výkresu
- Logo/název vlastníka
- Rozložení jednotlivých rubrik

o Informativní údaje
- Značka použitého promítání
- Měřítko zobrazení
- Meřící jednotku (nejsou-li použity milimetry)

o Technické údaje
- Výchozí materiál součásti
- Použitý polotovar
- Normativní údaje týkající se výkresu

o Uživatelské údaje
- Datum vypracování
- Administrativní údaje (podpisy zodpovědných pracovníků např. kontrolora, technologa, metrologa, atd.)
- Datum a označení změny

• Výkresy, které jsou na více listech číslují na všech listech stejně s doplněním čísla listu
Číslování technických výkresů
Interní záležitost

Popisování technických výkresů

2008-10-19T10:30:00.001-07:00

Popisování technických výkresů

Technické písmo
• Technické výkresy, tabulky, či jiná technická dokumentace se píše technickým písmem, podle příslušných norem.

• Technické písmo se píše:
o "Volně" rukou
o Pomocí:
Šablon
Suchých obtisků
o Na psacím stroji nebo počítači

• Výkresy se popisují velkými písmeny a arabskými číslicemi

• Vyjímku tvoří názvy jednotek (mm, Kg, kPa)

• Výška písmen (tučné hodnoty jsou normou doporučené):
1,8
2,5
3,5
5
7
10
14
20

• Norma rozlišuje následující technická písma (tučné písmo a zároveň varianta jsou normou doporučené):
Typ A
- Kolmé (výška 14/14 h)
- Šikmé (výška 14/14 h se sklonem 75°)

Typ B
- Kolmé (výška 10/10 h)
- Šikmé (výška 10/10 h se sklonem 75°)

TYP CAD
- TYP CA
- Kolmé
- Šikmé

TYP CB
- Kolmé
- Šikmé

Zásady pro zapisování měřítek

2008-10-19T10:29:00.002-07:00

Zásady pro zapisování měřítek
• Měřítko, jakým je výkres nakreslen se zapisuje do příslušné kolonky v popisovém poli výkresu

• Měřítko se píše nejblíže větším písmem než se píší kóty (3,5 mm), tedy 5 mm

• Je-li na výkrese použito více měřítek (u tvarových podrobností), do popisového pole se píše hlavní měřítko a všechna ostatní měřítka se píší k příslušnému odkazu

• Do kót se píší SKUTEČNÉ rozměry bez ohledu na měřítko

• Tvarové podrobnosti se kreslí ve zvětšeném měřítku jako zvláštní pohled

• Je-li obrys malého předmětu kreslený ve zvětšovacím měřítku, doporučuje se nakreslit pro názornost na výkres předmět ve skutečném měřítku

• Rozšiřovat rozsah měřítek se smí násobením celou mocninou deseti

• U výkresů inženýrských sítí, kde je jiné měřítko délky a výšky se zapisují obě měřítka (první měřítko délky, potom měřítko výšky)

• Ve vyjímečných případech lze použít měřítko nenormalizované

• Norma ISO dovoluje použít rozdílného měřítka pro kopie

Měřítka na technických výkresech

2008-10-19T10:29:00.001-07:00

Měřítka na technických výkresech
• Měřítka, jejich velikosti a zapisování, na všech druzích technických výkresů se dle:
o Účelu a obsahu výkresů
o Velikosti kreslené součásti
o Složitosti a hustoty kresby
o Požadavků čitelnosti a přehlednosti kresby

Druhy měřítek
• Skutečná velikost - 1:1
• Zvětšení
2:1
5:1
10:1
20:1
50:1
100:1
• Zmenšení
1:2
1:5
1:10
1:20
1:50
1:100
1:200
1:500
1:1 000
1:2 000
1:5 000
1:10 000

Zásady pro konstrukci čar

2008-10-19T10:28:00.002-07:00

Zásady pro konstrukci čar
• Tloušťka čáry musí být v celé délce konstantní (dovoleny jsou úchylky ± 0,1d

• Tloušťky pro kreslení velmi tlusté čáry, tlusté čáry a tenké čáry musí být v poměru 4:2:1

• Při kreslení souběžných čar nesmí být vzdálenost mezi nimi menší než 0,7 mm

• Křížení čar musí být provedeno tak, aby se šířili pouze čáry (nikoliv tečky a mezery)

• U tečkových čar má být v bodě křížení tečka

• Styk čar nebo spojení čar nemá být v mezeře

• Barva čar se volí podle podkladu (bílý podklad = černá čára)

• Osy souměrnosti přetahujeme podle velikosti obrazu o 5 až 10 mm přes průměr tělesa

• Při konstrukci tuší vytahujeme:
1. Kružnice a křivky
2. Vodorovné čáry
3. Svislé čáry

Tloušťka čar
Jsou odstupňovány v geometrické řadě s s kvocientem s následujícími hodnotami:
0,13
0,18
0,25
0,35
0,5
0,7
1,0
1,4
2,0

• Poznámka: Pro školní účely se doporučuje pro tenkou čáru použít rozměr 0,35 mm a pro tlustou 0,7 mm.

Druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení

2008-10-19T10:28:00.001-07:00

Typ čáry-Varianta-Tloušťka čáry-Užití

Čárkovaná

Tenká
• Zakryté obrysy a hrany

Tlustá
• Označení ploch s povolenými úpravami povrchu

Čerchovaná s dlouhými čárkami
Tenká
• Osy a stopy rovin souměrnosti
• Roztečné plochy ozubení
• Dráhy pohybů
• Roztečné kružnice děr

Tlustá
• Označení ploch povrchově upravených, případně tepelně opracovaných
• Označení rovin řezů

Čerchovaná s dvěma tečkami
Tenká
• Obrysy sousedních částí
• Krajní polohy pohyblivých částí
• Obrysy napřímených součástí
• Obrysy výchozího, případně konečného tvaru součástí
• Ohraničení částí plochy
• Zobrazení částí před nákresnou
• Zobrazení prodlouženého tolerančního pole
• Zobrazení neutrálních vláken

Druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení

2008-10-19T10:27:00.004-07:00

Druhy čar na technických výkresech a zásady pro jejich kreslení

Typ čáry-Varianta-Tloušťka čáry-Užití

Souvislá
Tenká
• Kótovací čáry
• Pomocné kótovací čáry
• Odkazové čáry
• Označení materiálu součásti v řezu
• Krátké čáry
• Neurčité hrany a průniky
• Obrysy otočených a vkreslených průřezů
• Závitová dna
• Hraniční značky kótovacích čar
• Patní plochy ozubení
• Úhlopříčky pro označení rovinných ploch
• Orámování tvarových podrobností
• Čáry ohybu ohýbaných součástí
• Zobrazení opakujících se prvků

Od ruky
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)

Se zlomy
Tenká
• Od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu (pohledu, řezu, průřezu)

Tlustá
• Viditelné obrysy a hrany
• Závitové hřbety a ukončení délky závitů
• Čáry šipek u označení řezů, průřezů a směrů pohledu
• Hlavové plochy ozubení

Formáty technických výkresů

2008-10-19T10:27:00.003-07:00

Formáty technických výkresů
Základní formát je A0. Má plochu 1 m2 a strany v poměru 1 x 1.41421

Další formáty jsou A1; A2; A3; A4; (A5 - pouze ve vyjímečných případech). Formáty výkresů jsou normalizované. Na všechny formáty se kreslí naležato s vyjímkou formátu A4, na který se kreslí nastojato. Na formát A4 je povoleno kreslit naležato jen ve vyjímečných případech.

Formát; O; 1; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; Použití
A; 841x1189; 594x841; 420x594; 297x420; 210x297; 148x210; 105x148; 74x105; 52x74; 37x52; 26x37; Formát kancelářského papíru.

B; 1000x1414; 707x1000; 500x707; 353x500; 250x353; 176x250; 125x176; 88x125; 62x88; 44x62; 31x44; V tiskárnách, po ořezání vznikne formát A.

C; 917x1297; 648x917; 458x648; 324x458; 229x324; l62x229; 114xl62; 81x 114; 57x81; -; -; Pro výrobu obálek, složek, pořadačů, atd

D; 771x1090; 545x771; 385x545; 272x385; 192x272; 136x92; 96x36; 68x96; 48x68; -; -; Ve speciálních případech, aby byl malý technologický odpad.

Druhy technických výkresů

2008-10-19T10:27:00.001-07:00

Druhy technických výkresů
Druh-Charakteristika
Náčrt (skica)
Technický výkres kreslený volně rukou bez použití rýsovacích pomůcek.
• Je zpravidla nakreslen bez ohledu na měřítko
• Nemusí být zcela okótován
• Lze jej kreslit na libovolný kus papíru

Originál
Technický výkres zobrazuje součást nebo skupinu součástí v normalizovaném měřítku a obsahuje všechny údaje potřebné k úplnému určení součásti pro výrobu.

Je kreslený s použitím kreslících pomůcek na pauzovacím papíru/fólii/rýsovacím kartonu a to tužkou nebo tuší nebo vytisknutý plottrem z CAD softwaru.

Technický výkres musí být v normalizovaném měřítku podle všech platných technických norem.

Originál technického výkresu je určen k rozmnožování (kopírování) a je vždy bezpečně archivován.

Kopie
Slouží jako "návod" pro výrobu a montáž technických zařízení.

Kopie je zhotovená na průsvitném podkladu se nazývá rematrice.
Výrobní
Jsou určeny pro výrobu polotovarů (předvýrobků), součástí a pro montáž.
Pomocné
Nejsou podkladem pro výrobu, používají se například k propagačním účelům.

Normalizace

2008-10-19T10:26:00.002-07:00

Normalizace

Hlavní úkol normalizace
• Sjednotit provedení výrobků, ale i výkresů

• Zajistit vyměnitelnost součástí na strojích při opotřebování nebo poškození

• Zmenšit potřebu skladů náhradních dílů a polotovarů

• Zvýšit sériovost, hromadnost a plynulost výroby, čímž se přispívá k její zrychlení a zlevnění

• Zhospodárnit výrobu a snížit cenu výrobků

• Zjednodušovat práci konstruktéra nebo projektanta a zvyšuje jeho produktivitu práce

• Zobecňovat způsoby provádění výpočtů, projektování (např. budovy), konstruování (většinou stroje), a metody zkoušení materiálů a výrobků.

• Zobecnit značky, symboly, názvy jednotek

Normalizace se uplatňuje při tvorbě technických výkresů, technické výkresy musí být nakresleny jednotně, aby bylo umožněno jejich jednotné čtení a jednotná výroba.

Požadavky na technické výkresy
Aby byl výkres použitelný ve výrobě, musí obsahovat všechny potřebné údaje ke zhotovení a kontrole vyrobené součásti a musí být zakreslen podle státních norem pro technické kreslení.

Zásady kreslení

2008-10-19T10:26:00.001-07:00

Zásady kreslení

Kreslení nám usnadňuje vyjadřování (představu) i v jiných vyučovacích předmětech. Pro urychlení děláme zpravidla pouze náčrty. Zásady a pravidla jsou téměř shodná se zásadami a pravidly pro kreslení technických výkresů.

Postup pro kreslení náčrtu
1. Předmět si důkladně prohlédněte - ujasnit si tvar
2. Určíme nezbytný počet průmětů (pohledy) pro úplné zobrazení předmětu
3. Určíme potřebnou velikost obrazu
4. Nakreslíme osy souměrnosti a předběžně vyznačíme hlavní obrysy
5. Obrysy a hrany nakreslíme tenkými plnými čarami
6. Po porovnání náčrtu s kreslenou součástí dokreslíme všechny tvarové podrobnosti, vytáhneme všechny viditelné obrysy tlustými čarami
7. Nakreslíme vynášecí a kótovací čáry, šipky a dopíšeme kóty
8. Vyšrafujeme plochy řezů a průřezů, popřípadě doplníme údaje o drsnosti povrchu
9. Provedeme kontrolu náčrtu s kreslenou součástí

Pravidla, která musíme při kreslení zachovat
• Vždy pracujeme s čistými kreslicími pomůckami, přitom nezapomínáme na ruce a rukávy

• Při kreslení tužkou dbáme na to, aby se čáry pohybem ruky a kreslících pomůcek neroztírá-li se po výkrese

• Při práci na jedné části výkresu, zakrýváme ostatní části papírem

• Předpokladem správné práce je správné držení těla, tužky nebo jiných kreslících pomůcek. Sedíme pohodlně, nehrbíme se, břichem a hrudníkem se neopíráme se o hranu stolu

• Kreslící pomůcky držíme v ruce volně, při kreslení od ruky kreslíme krátké čáry pohybem ruky v zápěstí, dlouhé čáry kreslíme pohybem v ramenním kloubu, tužku držíme asi 30 mm od hrotu a pootáčíme s ní (s vyjímkou mikrotužky)

• Pracovní plocha má být osvětlena šikmo zleva ze předu ze shora. Vzdálenost očí od rýsovací desky má být 250 - 300 mm. Dáváme přednost kreslení při denním světle

• Nezapomínáme občas poskytnout očím krátký odpočinek a několikrát se zhluboka nadechnout a vydechnout

Materiální prostředky

2008-10-19T10:25:00.000-07:00

Pomůcka-Popis

Vytahovací pera
Jsou určená ke kreslení tuší. Nejvhodnější jsou pera v tužkovém provedení např. značky Centograf, Staedtler, Faber-Castell. Méně používaná jsou pera trubičková, kdy se jednotlivé násady nasazovali na násadové pero.

Nástavec
Slouží k sestrojování kružnic. Zasazuje se do kružítka místo držáku s tuhou. Dle provedení o něj lze uchytit tužku či zašroubovat vytahovací pero.

Tuš
Slouží jako náplň do vytahovacích per. Dodává se v kapátkách s bílým potiskem (např. Centograf)

Stěrací pryž (guma)
Používá se k odstranění nakreslených čar tužkou nebo k odstranění nečistot z kreslícího papíru. Nejvhodnější je pryž z plastů (např. Eraser 4770). Pro rozsáhlejší opravy technických výkresů kreslených na průsvitném papíře se vedle obyčejné žiletky osvědčují i škrabátka se štětečkem ze skleněných vláknem (např. KIN Black Start 5553).

Rýsovací papír
V technickém kreslení má využití jak kladívkový rýsovací papír (bílý), tak papír průsvitný (pauzovací).

Rýsovací stoly
Speciální zařízení pro kreslení výkresů. Dříve používané stoly s pantografem jsou dnes nahrazeny stoly s příčným i podélným posuvem jednotek.

Veškeré kreslící pomůcky udržujeme v neustálé čistotě (špiní výkres) a v dobrém technickém stavu (znesnadňují konstruování).

Materiální prostředky

2008-10-19T10:24:00.000-07:00

Pomůcka-Popis

Křivítko
Umožňuje kreslení kruhových oblouků a různých křivek. Je většinou vyrobené jako pevné z průsvitných plastů nebo jako ohebné plastické křivítko označené jako Logarex.

Šablony
Usnadňují popisování technických výkresů nebo napomáhají kreslení některých grafických prvků (např. hlavy šroubů, technické písmo, kruhové otvory, atd).

Úhloměr
Určen ke grafickému vynášení úhlů, obvykle je proveden jako půlkruhový s dělením 180°

Kružidlo
Používá se při kreslení kružnic nebo kruhových oblouků, velkých poloměrů, při konstrukci základních geometrických obrazců.

Nulátko
Kružidlo, které kreslí kružnice o poloměru menších než 5 mm.

Tužky
Pro technické kreslení je nejvhodnější "mikrotužky", popř. padají mikrotužky s hrotítkem. Tuhy do nich používané jsou dvojího provedení - měkké, určené pro kreslení a vytahování obrysových čar (označení B, HB, F) a tvrdé sloužící zpravidla pro kreslení os, vynášecích čar a kót (označení H, 2H, 3H)
Stupeň tvrdosti:
0;1, 5; 2; 2,25; 2,5; 3; 3,5; 4; 4,5; 5; 5,5

Označení:
5B; 3B; 2B; B; HB; F; H; 2H; 3H; 4H; 5H

Použití:
Grafické účely
Kancelářské a školní práce
Technické kreslení a návrhy