Broušení
• Součásti zhotovené na soustruhu, frézce a dalších na obrábějících strojích, zpravidla nedosahují požadované rozměrové a geometrické přesnosti
• Často se ještě dále tepelně zpracovávají
• Součásti se dokončují broušením, při němž získají požadovanou přesnost a hladký povrch
• Broušením se obnovuje řezací schopnost otupených řezných nástrojů
• Broušením lze:
o Dosáhnout vysoké kvality povrchu (Ra 1,6 až 0,2 m m)
o Dobře obrábět kalené a těžko obrobitelné materiály (např. broušení nástrojů)
o Za krátkou dobu odebrat velké množství třísek (hrubování broušením – silové broušení)
o Dělit materiály (rozbrušování)
• Při broušení se MUSÍ NOSIT OCHRANNÉ BRÝLE !
• Při broušení je VYSOKÉ NEBEZPEČEÍ ÚRAZŮ ! -> Nutnost doržovat bezpečnostní předpisy
Podstata broušení
• Způsob oddělování třísek je podobný jako u frézování
• Břity nástroje jsou tvořeny jednotlivými zrny brusiva, nepravidelně rozloženy s různým převýšením po obvodu brusného kotouče
• Velikost zrn: od 0,003 mm a výše
• Rozdíl mezi broušením a frézováním: Velikost odebírané třísky (při broušení: 0,000 1 až 0,002 mm 2 )
• Výsledný pohyb při broušení je zpravidla výslednicí otáčivého pohybu brousícího nástroje a posuvného nebo otáčivého pohybu obrobku
• Za řeznou rychlost se považuje rychlost otáčení brusných kotoučů (je nepoměrně větší než otáčení obrobku)
• Velká řezná rychlost je příčinou vzniku tepla a vysoké teploty odebíraných třísek -> může způsobit např. popouštění povrchových vrstev, vznik trhlin v důsledku pnutí, oduhličení -> NUTNOST správně a VYDATNĚ CHLADIT
