Zásady při ohýbání
Zásady při ohýbání
• Aby se předešlo chybám při ohýbání, je třeba nejdříve popřemýšlet o chování materiálu, co se týče tvárnosti, tloušťky obrobku, tvaru obrobku a úhlu ohybu.
• Orýsování
Podle možností se ohýbané části nikdy nemají orýsovat na tažné straně ohybu, nýbrž na stlačené straně (nebezpečí zlomení), zvláště u malých rádiusů ohybu.
• Všímejte si příliš hluboké rýhy, trhlinky a poškození povrchu obrobku silně ovlivňují pevnost ohybu.
• Určete před orýsováním a řezáním plechu nejprve směr válcování a teprve potom směr ohýbání! Hrana ohybu má být pokud možno příčně ke směru válcování. Je-li třeba provést ohyby, které jsou vůči sobě navzájem kolmé, potom je účelné zvolit směr orýsování válcového plechu tak, aby obrobek ležel šikmo k tomuto směru, pokud možno pod úhlem 45°.
• Všímejte si, že pro návrh ohýbaných obrobků je vždy určující vnitřní hrana ohybu, protože zde působí tvarující nástroj!
Zakružování
• Použití: Při výrobě válcových nebo kuželových plášťů nádob, kotlů a to i z plechu o tloušťce 30 mm
• Stroje se nazývají: Zakružovadla
• Jsou tříválcová nebo víceválcová
• Jejich konstrukce je závislá na tloušťce zpracovávaného plechu
• Tenké plechy se zakružují na strojích s ocelovým a pryžovým válcem -> poloměr zakružování se mění podle stlačení pryže
Lemování
• Vytváření podélných žlábků uprostřed nebo na okraji plechu, aby bylo dosaženo větší tuhosti plechových výlisků
Rovnání tabulí, plechů a pásů
• Dělá se na rovnacích strojích s dvěma řadami válců, mezi nimiž rovnaný materiál prochází
• Střídavým ohybem mezi válci (tah, tlak) je materiál při průchodu strojem vyrovnáván
• Často je rovnání spojeno s renovací (ochrana proti stárnutí, která se projevuje křehkostí a lámavostí plechu)
