Ohýbání

Ohýbání
• Způsob tváření, při kterém je materiál trvale deformován pod různými úhly s menším nebo větším zaoblením hran
• Nástroj: Ohýbadlo
• Výrobek: Výlisek
• Charakter práce: Plošné tváření

Princip ohýbání
• Ohýbání je pružná plastická deformace, která má různý průběh od povrchu materiálu k neutrální ose
• Při ohybu jsou napětí v krajních vláknech materiálu opačného smyslu (tah, tlak) a dosahují hodnot meze kluzu až meze pevnosti, tj oblast trvalé deformace materiálu
• Při ohybu jsou průřezy s delší stranou na výšku více deformovány než průřezy než průřezy s delší stranou naležato
• Kolem střední části průřezu ohýbaného materiálu jsou tahová napětí malá a dosahují meze kluzu
• V přechodu mezi tímto pásmem jsou vlákna bez napětí -> bez deformace
• Jejich spojnice tvoří neutrální osu (plochu), ve které není napětí a při ohybu se neprodlužuje/nezkracuje
• Neutrální osa (vlákno) je v ohýbané části materiálu posunuta k vnitřní straně ohybu -> není tedy totožná s osou těžiště ohýbaného materiálu (profilu)
o U tenkých plechů není rozdíl patrný
o Při ohýbání tlustých plechů se s touto okolností musí počítat

• Z délky neutrální osy v ohýbaných částech a z délek rovných úseků se určuje rozvinutá délka polotovaru před ohybem -> Výsledek se ověřuje praktickou zkouškou
• Zpětné odpružení ohýbaných součástí (výlisků) je způsobeno vlivem pružné deformace materiálu kolem neutrální osy

• Velikost úhlu odpružení (bývá 3 až 15°) závisí na :
o Tvárnost materiálu
o Poloměr ohybu
o Způsob ohýbání

• Odpružení se většinou omezuje tím, že se materiál víc ohne (o hodnotu úhlu odpružení)
• Kalibrací nebo prolisy výlisku se většinou odpružené téměř odstraní