Atmosféry ohřívacích pecí

Atmosféry ohřívacích pecí
• Základní rozdělení:
o Oxidační
 Obsahuje přebytek vzduchu (volný kyslík)
 Při ohřevu oceli dochází k oxidaci povrchu (propalu) ->doprovázeno oduhličením povrchových vrstev
 Vliv na velikost propalu (tvorbu okují) má:
 Teplota
 Doba ohřevu
 Druh ohřívané oceli
 Atmosféra pece
o Redukční
 Obsahuje přebytek vzduchu
o Neutrální
 Neobsahuje volný kyslík a nespálené plyny

• Doporučuje se ohřev v bez velkého přebytku vzduchu (aby ve spalinách nebyl volný kyslík) -> nevhodná používat kapalná paliva -> uvolňují se vodní páry
• Snížením nebo odstraněním oxidace lze dosáhnout zlepšení ohřívacího procesu ->
o Zlepšení podmínek spalování
o Automatizace tepelného řádu pece
o Použitím rychloohřevu
• Výše zmíněnými postupy lze snížit vliv oxidace o 30 – 50 %
• Pro dokonalé spalování je nutné zajistit minimální přebytek vzduchu

Měření teploty v ohřívacích pecích
• Teplota v peci je v kovárně nejdůležitější sledovaná veličina
• Podle technologického významu, konstrukce a velikosti pece se teplota měří na různých místech
• K měření se používá:
o Elektrické odporové teploměry
o Termoelektrické, radiační, fotoelektrické pyrometry
• Všechny měřiče teploty lze připojit na elektrické ukazovací, zapisovací, regulační přístroje
• Pro občasnou kontrolu postačuje přesný ruční optický pyrometr
• Čidlo – pyrometr má být umístěn co nejblíže k materiálu, ale nesmí být v přímém styku s plameny