Elektrochemická koroze

Elektrochemická koroze
• Definuje se jako rozrušování kovů s různým elektrickým potenciálem za vzniku elektrického proudu, který se mění v teplo
• Pro průběh je nutný elektrolyt (elektricky vodivý roztok nebo tavenina)
• Pro pochopení mechanismu je nutné znát:
o Elektrolytická disociace
o Hydratace iontů kovů
o Elektrochemická řada napětí
• Některé kovy se rozpouští v elektrolytu

• Neušlechtilé kovy
o Vysílají kladné ionty a samy se nabíjejí záporně
o Proti vodíkové elektrodě mají záporné napětí

• Ušlechtilé kovy
o V elektrolytu na sebe přitahují ionty solí
o Nabíjejí se kladně a proti vodíkové elektrodě mají kladné napětí
• Odolnost kovu proti korozi lze zhruba posuzovat podle hodnoty standardního potenciálu tohoto kovu

• Kovy s větším záporným potenciálem mají menší odolnost proti korozi

• Mechanismus elektrochemické koroze lze vysvětlit i na principu galvanického článku
o Při ponoření dvou kovů s rozdílnými potenciály do elektrolytu (kyselina sírová) vzniká galvanický článek
o Zinková elektroda se rozpouští a uvolněnými elektrony se nabíjí záporně ->Probíhá oxidace zinku
o Měděná elektroda je však stálá, protože měď je ušlechtilý kov
 Oproti zinkové elektrodě se jeví méně záporně a označuje se kladně
o Spojí-li se vodivě obě elektrody mohou elektrony volně přecházet z jedné na druhou
o Na měděné elektrodě se neutralizují vodíkové ionty z roztoku a redukují se na vodík