Cementování

Cementování
• Nejpoužívanější způsob
• Povrch ocelového předmětu z měkké oceli (max. do 0,2% uhlíku) nasycujeme uhlíkem v pevném, kapalném nebo plynném prostředí při teplotách nad Ac3 (pouze austenit v sobě rozpouští uhlík) na obsah 0,7 až 0,9 % uhlíku
• Zakalením této vrstvy se dosáhne vysoké tvrdosti a jádro zůstává houževnaté
• Nauhličená vrstva má tloušťku 0,5 až 1,5 mm
• Pro cementování jsou určeny měkké konstrukční oceli, jejichž čtvrtá číslice ve značce oceli je 1 nebo 2 (vyjadřuje obsah uhlíku v desetinách procenta)

o Příklady:
 Nelegované oceli: 12 010, 12 020, 12 024
 Legované oceli: 14 220, 16 220, 16 420

• Použití nelegovaných ocelí k cementování omezují tyto okolnosti:
o Vysoké měrné tlaky, kterým jsou součásti vystavené
o Nebezpečí prolomení nacementované vrstvy – vyžaduje zvýšení pevnosti jádra (nelegovanými ocelemi tohoto nelze dosáhnout)
o Hmotnost a členitost součástí, kdy nelze zaručit vznik „měkkých“ míst vlivem nadkritických rychlostí ochlazování -> Musí se volit oceli s vyšší prokalitelností
o Otěr součástí, kdy je nutné zajistit, aby nacementovaná vrstva měla dostatečnou tvrdost
• Legované oceli zjemňují martenzit a tvoří tvrdší karbidy než cementit
• Při cementování difunduje uhlík do oceli z plynné nebo kapalné fáze

• Plynné prostředí
o Plynné prostředí vzniká v peci z:
 Cementačního prášku (starší způsob – jedná se o směs dřevěného uhlí se 7 až 20% uhličitanu barnatého BaCO3), kterou je součást v peci obalena
– Malá produktivita
– Pro malosériovou a kusovou výrobu
 Ze směsi uhlovodíků a vzduchu v šachtových pecích
o Musí obsahovat dostatečné množství oxidu uhelnatého a methanu