Žíhání k snížení pnutí

Žíhání k snížení pnutí
• Použití: Ke snížení vnitřního pnutí, které vzniká např. při:
o Svařování
o Obrábění
o Tváření za tepla při dokončovacích teplotách v oblasti Ac3 a Ac1, po nerovnoměrném rychlém ochlazování na vzduchu
• Ohřev je na teplotu 500 až 650 °C
• Výdrž na teplotě je 1 až 10 hodin, podle velikosti a tvaru součásti
• Pomalé chlazení v peci do teplot 250 až 300 °C
• Dochlazuje se na vzduchu
• Vzhledem k požadavku rovnoměrného je účelné použít pec s nucenou cirkulací atmosféry

Žíhání na měkko
• Použití:Zejména u nástrojových a u některých konstrukčních legovaných ocelí
• Účelem je dosažení nejnižší možné tvrdosti struktury, převážně s globulárními karbidy
• Žíhání podeuktoidních ocelí
o Ohřev na teplotu těsně pod Ac1
o Dlouhodobá výdrž na teplotě (2 až 8 hodin i více dle druhu oceli)
o Pomalé ochlazování v peci na teploty v rozmezí 450 až 550 °C s rychlostí ochlazování zpravidla menší než 50°C/hod
o Dochlazuje se na vzduchu, pokud není požadavek na snížení vnitřních pnutí
o Při žíhací teplotě se působením povrchového napětí lamely cementitu, popř. i jiných karbidů sbalí do kuliček -> Dostáváme globulární (zrnitý) perlit, který se vyznačuje:
 Dobrá obrobitelnost
 Výhodnost pro kalení, neboť usnadňuje před kalením dokonalé rozpuštění cementitu a vůbec karbidů v austenitu při ohřevu nad teplotu Ac3, popř. Ac1 -> Získá se homogenní austenit

• Žíhání nadeutektoidních a některých legovaných ocelí s větším množstvím karbidů
o Žíhá se při teplotě těsně nad Ac1 nebo těsně při teplotě Ac1
o Částečná překrystalizace urychlí vytvoření globulárního cementitu
o Rychlost ochlazování bývá nižší