Kování

Kování
Vliv teploty na plastickou deformaci
• Během tváření dochází ke zpevnění materiálu
• Při vyšších teplotách je však deformace doprovázena:

o Zotavováním:
 Při tváření materiálu ohřátého na určitou teplotu přecházejí atomy do míst rovnováhy ->odstranění největších poruch mřížky -> snížení zbylých napětí aniž by se změnily rozměry a tvar zrn
 Průběh je závislý na teplotě a době ohřevu

o Rekrystalizací:
 Zvýšení teploty nad teplotu zotavení
 Způsobuje vznik nových (nedeformovatelných) zrn na úkor zrn deformovatelných -> snížení pevnosti a zvýšení tažnosti
 Krystaly rostou z nových jader, jež se tvoří na rozhraní zrn nebo růstem zrn zbylých
 Je ukončena pohlcením všech deformovatelných krystalů a vznikem nových rovnoměrných krystalů -> Nad rekrystalizačními teplotami je tváření provázeno různými procesy a to deformací zrn (zpevnění) a jejich rekrystalizací
 Perliticko-Ferlitické oceli:
 Nastává okamžitě
 Za teplot 700 až 900 °
 Austenitické oceli
 Nastává však dostatečně rychle až při teplotách okolo 1 200 °C
 Vyžadují menší deformační rychlost než oceli Perliticko-Ferilitické
 Teplota, při které tváření končí je je stejně důležitá jako ohřev k tváření
 Vysoké dohotovovací teploty – Hrubnutí zrna
 Nízké dohotovovací teploty – Zvýšení vnitřního pnutí ->porušení soudržnosti materiálu
 Někdy se tohoto využívá ke zvýšení meze pružnosti a průtažnosti

• Tyto dva výše zmíněné pochody probíhají příslušnými rychlostmi, které odpovídají podmínkám deformace (teplota, rychlost deformace a stupeň deformace) a struktuře deformovatelného kovu
• Tvářitelnost kovů (plastická deformace) se zlepšuje s rostoucí teplotou -> snižuje se přetvárný odpor a možnost vzniku trhlin
• Zlepšení nastává pouze při optimální teplotě