Lisování kovových prášků

Lisování kovových prášků
• Při lisování za vzrůstajícího tlaku nastává několik fází
o Uskutečňují se otáčivé a přemisťující pochody vedoucí k sejmutí můstků (překlenuté částice prášků přes sebe) a vyplnění dutin
o Zvyšující se plošný styk částeček prášků v důsledku plastických deformací a zároveň se částečky prášků na povrchu ohlazují, oxidační povrchová vrstva se rozrušuje, částečky prášků tvrdnou
o Plošný styk se zvětšuje, zesiluje se účinek přilnavosti, v místě styku dochází ke spojení jednotlivých částic (svařování za studena) -> vzniká podobný jev jako při zadírání kovů, křehké částice se drtí a vkliňují se do pórů
o Objemový podíl pórů se zmenšuje a objemový podíl kovu se zvětšuje -> Poměr slisovatelnosti charakterizuje Lisovatelnost práškových kovů
• Změnou hustoty a pórovitosti během lisovacího pochodu jsou ovlivněny další měřitelné hodnoty (tvrdost, elektrická vodivost)
• Pro zmenšení tření mezi jednotlivými částicemi prášku a oxidaci povrchu práškových částic přidávají se před lisováním některé přísady (roztoky vosku, kaučuku v alkoholu/benzinu), které někdy působí i jako pojivo
• Lisování je obtížné
o Pro velké lisovací tlaky(běžně 400 až 600 MPa, možno až 1 GPa – závisí na druhu lisovaného materiálu)
o Lisovací tlak se nešíří hydrostaticky ve všech směrech, ale jen ve směru působící síly (nechová se jako kapalina)
• Výsledná hustota výlisku je závislá na jeho pórovitosti -> v různých směrech může se lišit
• Pásy vyrábíme válcováním, ostatní součásti lisováním, podle složitosti součásti, v jednoduchých až velmi složitých lisovadlech