Únavové zkoušky

Únavové zkoušky
• Únavový lom může vzniknout opakovaným namáháním v tahu, tlaku, ohybu, krutu či v kombinaci

• Vzhled a průběh únavového lomu závisí:
o Způsob namáhání
o Intenzitě vrubového účinku v místě východiska lomu
o Velikost působících sil
o Další činitele

• Ukazuje se, že nebezpečí únavového lomu existuje jen po překročení určité hodnoty napětí, kterému říkáme mez únavy = Největší výkmit napětí, který materiál vydrží teoreticky po nekonečný počet cyklů, aniž se poruší
• Pro určení meze únavy nelze zatěžovat materiál věčně
• U ocelí se používá 107 cyklů
• Vydrží-li materiál tento počet cyklů, při dalším zatěžování již k porušení nedojde
• U některých neželezných kovů (slitiny hliníku nebo hořčíku) se nedosáhne meze únavy ani při 108 cyklů
• Při určování meze únavy se zjišťuje počet cyklů, vedoucí k lomu zkušební tyče při různých napětích
• Počet cyklů po nichž tyč praskne s klesajícím napětí vzrůstá
• Pro měření meze únavy je potřeba provést zkoušku na několika zkušebních tyčích (obvykle 6)

• Ke zkouškám se používají speciální stroje u nichž lze vyvodit následující cyklická namáhání
o Střídavý tah, tlak
o Střídavý ohyb
o Ohyb za rotace
o Střídavý krut

Zkouška ohybem za rotace
• Při otáčení se mění napětí v povrchových vláknech zkušební tyče střídavě z napětí tahového na tlakové