Plamenové svařování

Plamenové svařování
• Tradiční a nejpoužívanější
• Zdrojem tepla je plamen, který vzniká spalováním směsi hořlavého plynu (většinou acetylénu, ale i vodík, propan) a kyslíku
• Stykové plochy spojovaných součástí se natavují působením tepelné energie, která se uvolňuje spalováním hořlavého plynu ve směsi s plynem podporující okysličování
• Dají se svařovat všechny běžně používané kovy a jejich slitiny (ocel, šedá litina, mědi a mosazi, olovo, zinek, nikl, hliník)
• Možno svařovat v montážních polohách
• Nehodí se pro svařování tlustého materiálu ->Dlouhodobost ohřevu materiálu větších tlouštěk podmiňuje vznik nežádoucích strukturních fází ve svarovém kovu a okolí svařovaného materiálu

• Použití:
o Plechy do 1 mm (užití oblouku může být příčinou propálení)
o Drobné součásti a trubky menších rozměrů

Svařovací souprava
Tlakové lahve
• V jedné je hořlavý plyn a ve druhé kyslík
• Každá láhev má:
o Lahvový ventil – Uzavírá láhev při dopravě, po doplnění a vyprazdňování
o Redukční ventil
 Připojuje se k lahvovému ventilu
 Mění tlak za lahví na nižší pracovní tlak
 Udržuje pracovní tlak plynu na stálé hodnotě
 Plyn o vysokém tlaku, měřeném obsahovým manometrem proudí z lahve do vysokotlaké komory redukčního ventilu
 Pomocí regulačního šroubu, pružiny, membrány a odtlačovacího kolíku se seřizuje velikost pracovního tlaku plynu, který je měřen pracovním manometrem
 Plyn z nízkotlaké části pak proudí přes výstupní ventil směrem k hořáku
o Obsahový manometr
o Pracovní manometr