Spékání
Prachové rudy, kychtový prach, kyzové výpražky a podobně se dají zužitkovat ve vysoké peci, ale musí se před tím upravit.
Prach se spojuje spékáním neboli aglomerací.
Princip je ten, že prach se spéká za vysoké teploty, aniž se napřed lisuje.
Pásový aglomerační stroj
Je v podstatě bezkoncový dopravní pás s vozíky, jejiž dno je tvořeno jako rošt. Prach se spéká teplem vzniklým při spalování práškového paliva (zejména koksového mouru, který se přidává do aglomerační vsázky)
Pražení
Účelem je odstranit z rudy oxid uhličitý (CO2), chemicky vázanou vodu a části škodlivých příměsí, jako je síra, apod.
Pražení uhličitanů ztrácí ruda 25 až 30 % hmotnosti. Při pražení se ruda zahřívá v hranolovitých, válcových nebo kuželových pecích při teplotě 550 až 650 °C za přístupu vzduchu. Ruda se přeměňuje v oxidy, zkypřuje se a stává se pórovitější, což se projevuje snazší redukcí a snížením spotřeby koksu ve vysokých pecích.
Separace hlušiny
Chudé železné rudy by bylo neefektivní zavážet do vysoké pece, neboť finanční náklady na výrobu surového železa by byli značně vysoké.
Chudé železné rudy se obohacují buď buď mokrou nebo suchou cestou.
„Mokrá cesta“
Hlušina se odděluje od rudy „vypráním“ vodou v tzv. sazečkách (pračka).
„Suchá cesta“
Hlušina se od rudy odděluje na základě magnetických vlastností.
Rozdrcená ruda se přivádí do magnetického třídiče, kde jsou oxidy železa přitahovány silným elektromagnetem, zatím co hlušina se odděluje.
