Svařování elektrostruskové

Svařování elektrostruskové
• Elektroda (poř. skupina elektrod), tj holý drát zasahuje do tavidla, které je v pevném skupenství nevodivé
• Po zažehnutí oblouku začne tavidlo měnit své skupenství -> nabývá elektrické vodivosti
• Po určité době oblouk zanikne a tekuté tavidlo je dále zahříváno odporově
• Teplem strusky se odtavují konce elektrody a natavuje se svařovaný materiál
• Svařuje se směrem zdola nahorů v celém průřezu najednou
• Formování a ochlazování svarového kovu obstarávají měděné vodou chlazené příložky, které se posouvají současně s vlastním zařízením
• Je-li tloušťka svařovaného materiálu větší než průřez tavné lázně, koná skupina elektrod přímočarý vratný pohyb v příčném směru s určitou výdrží v úvrati
• Kde nestačí příčný pohyb drátů, použije se elektrod deskových nebo se svařuje dvěma automaty umístěnými proti sobě
• Svařují se materiály tloušťky 16 až 1 500 mm tupými svary
• Vzdálenost návarových ploch je 25 až 30 mm
• Svařuje se výhradně automaticky střídavým nebo stejnosměrným proudem (zdrojem proudu je transformátor nebo rotační měnič)

• Výhody:
o Vysoká tepelná účinnost až 80%
o Značná produktivita (roste s tloušťkou součástí)
o Možnost zhotovit obvodové svary a návary

• Použití:
o Svařování materiálů tlustších než 50 mm
o Kotlové pláště
o velké celky z odlitých nebo vykovaných součástí