Polotovary vyráběné slinováním

Polotovary vyráběné slinováním
• Umožňuje výrobu:
o vysoce tavitelných kovů (např. Wolfram), který nelze běžně (např. tavením) vyrobit (např. není dostupný materiál na tavící kelímky)
o pórovitých kovových předmětů (např. pro samomazná ložiska, filtry, atd)
o pseudoslitin (slinuje směs prášků dvou kovů, které jsou ve stavu tekutém navzájem nerozpustné -> netvoří slitiny, např. měď a wolfram)
• Vyrábět lze jen součásti menších rozměrů a tvarů vhodných k lisování

Výroba kovových prášků
• Redukcí práškového oxidu kovu (např. u vysokotavitelných kovů wolframu, molybdenu, tantalu, niobu) nebo jiných chemických sloučenin (chloridů, dusičnanů, uhličitanů)
o Redukují se vodíkem (získáme velmi čisté a jemnozrnné prášky)nebo štěpeným čpavkem
o Méně často se redukují uhlíkem nebo nějakým kovem s velkou slučivostí s kyslíkem (sodík, draslík)

• Rozkladem některých sloučenin kovů (např. niklu Ni(CO)4, kobaltu Co(CO)4)

• Elektrolýzou
o Získáme velmi jakostní kovové prášky
o Nevýhody:
 Značná spotřeba elektrické energie
 Vysoká cena
o Způsoby získání prášku elektrolýzou
 Roztavených solí kovů – Hlavně prášky vysokotavitelných kovů (niobu, tantalu, zirkonu)
 Vodných roztoků
 Hlavně měděný prášek a někdy též práškové železo, práškový chrom nebo práškové stříbro
 Na katodě se usazuje kovový prášek nebo souvislý povlak kovu (ten je křehký -> lze jej snadno rozemlít na jemný prášek)
 Nečistoty obsažené na anodě přechází do kalu -> získaný prášek je velmi čistý
• Kondenzací par kovů (např. zinku)