Druhy koroze dle vnějších činitelů
Druhy koroze dle vnějších činitelů
Koroze při mechanickém namáhání
• Napětí se soustřeďuje ve vrubech nebo na hranicích zrn ->zmenšuje se elektrovodný potenciál
• Napadení proniká do značné hloubky materiálu
• Pevnost rychle klesá bez pozorovatelné změny na povrchu kovu
• Stejný vliv se projevuje i u materiálů tvářených za studena
• Příklad: Rychlá koroze v ohybech kotlových trubek
Korozní únava
• Vzniká tehdy, je-li materiál namáhán jakýmkoliv druhem střídavého namáhání za současného vlivu korozního prostředí
• Materiál se porušuje již při menším napětí, než odpovídá mezi únavy (Wöhlerova křivka se výrazně mění, chybí ji vodorovná část)
Vibrační koroze
• Vzniká, jestliže se po sobě tře ocel s jakýmkoli materiálem za současného vibračního pohybu při mezních hodnotách součinitele tření
• Protože korozní zplodiny oceli mají červenou barvu (hydratovaný Fe2O3) -> mluví se o „krvácení“ materiálu
• Nejčastější výskyt: Ložiska vodních turbín
• Ochrana:
o Mazání tuhými mazivy (grafit, oxid molybdeničitý)
o Fosfátování
o Difuzní sírování
Korozní praskání kovů
• Vzniká při současném působení korozního prostředí a mechanického namáhání tahem
• Projevuje se vznikem trhlin, které se rozkládají kolmo na směr působení tahových pnutí
• Trhliny mají mezikrystalový, transkrystalový nebo smíšený charakter
Koroze bludnými proudy (elektrokoroze)
• Vzniká všude, kde vzniká nekontrolovaný (bludný) proud z kladného pólu do zařízení a v jiném je opět opouští
• Místo, kde proud vystupuje je anodou a nastává na něm značné rozpouštění kovu -> koroze
• Nejčastější zdroj: Elektrické dráhy
