Korozní články a korozní reakce
Korozní články a korozní reakce
• Korozní makročlánek
o Podobný děj jako v galvanickém článku se odehraje, jestliže se do ocelové nádrže naplněné vodou zašroubuje měděný šroub
Ocel má záporný potenciál -> stane se anodou -> bude se rozpouštět
Měď má kladný potenciál -> stane se katodou
o Výše zmíněné spojení kovů je konstrukční chybou
• Korozní mikročlánek
o Podobné jevy jako výše zmíněný příklad vzniká ve struktuře kovů a jejich slitin
Je to dáno nehomogenní strukturou v níž se stýkají mikroskopické strukturní složky různých kovů, slitin nebo v technickém železe strukturní složky známé z rovnovážného diagramu železo – uhlík
o Příklad koroze u nelegovaných ocelí
Záporná elektroda:Železo (méně ušlechtilá složka) -> Rozpouští se
Kladná elektroda: Uhlík -> Vzniká vodík
Jelikož obě elektrody jsou vodivě spojeny vzniká elektrický proud podobně jako v galvanickém článku
• Ke korozi dochází i na úplně čistém kovu
o Elektrodový potenciál závisí i na poruchách v krystalové mřížce a na vnitřních pnutích
• Elektrochemická koroze probíhá vždy v elektricky vodivém prostředí elektrolytu a skládá se ze dvou dílčích dějů anodového a katodového
o Anodový děj probíhá tak, že iont vystupuje z mřížky elektronegativní složky, hydratuje se a vstupuje do elektrolytu -> Oxidační charakter reakce
o K odstranění elektronů uvolněných přechodem v iontovou formu dochází katodickou reakcí (reakcí elektronů s ionty a atomy schopnými redukce)
o Obě reakce (anodická, katodická) jsou doprovázeny vznikem reakčních zplodin -> Změny původních potenciálů (sbližují se)-> Polarizace
Zmenšení korozního proudu -> zmenšení rychlosti koroze
o Při opačném ději vzniká depolarizace
Po dokonalém odstranění korozních zplodin se obnovují původní hodnoty potenciálů -> zvětšení rychlosti koroze
o Polarizaci i depolarizaci lze ovládat -> Možnost ovlivnění rychlosti koroze