Kyslíkové konvertory
Kyslíkové konvertory
Použití čistého kyslíku u konvertorů s dmýcháním zespoda se ukázalo jako nevyhovující, protože dno konvertoru nevydrželo více než jednu tavbu, kvůli vysoké teplotě.
Kvalitativně novým řešení je vhánění čistého kyslíku shora na lázeň.
Konvertor má u tohoto pochodu plné dno a kyslík minimální čistoty 98,5 % (nejčastěji 99,2 až 99,6 %) se dmýchá na lázeň shora tryskou chlazenou vodou. Dmýchá se tlakem 0,8 až 1,2 MPa.
Průběh tavby v kyslíkovém konvertoru je odlišný od průběhu tavby v Thomasově konvertoru hlavně v tom, že oxidace fosforu je skončena před vyhořením uhlíku díky rychlému vytvoření velmi aktivní oxidační strusky a že lázeň neobohacuje dusík (konečný obsah dusíku je 0,001 až 0,005 %).
Složení zpracovávaných surových želez nelze co do obsahu fosforu měnit v širokých mezích. Při vyšších obsazích fosforu se pracuje na dvě strusky.
Příznivá tepelná bilance nejen umožňuje, ale dokonce vyžaduje intenzivní chlazená odpadem nebo rudou. Proto v kyslíkovém konvertoru lze (podle složení surového železa) přidávat až 40 % odpadu, nebo je třeba chladit rudou, z níž se vyredukuje železo. Byly vyzkoušeny i způsoby, které umožňují zpracovávat až 100 % pevné vsázky s použitím kyslíkových palivových trysek k jejímu roztavení.
Velikost (objem) kyslíkových konvertorů bývá od 30 do 300 t vsázky, za optimální objem se považuje 130 t.
Doba tavby je podle velikosti konvertoru a použité technologie je 20 až 40 minut.
Výrobní program se u ocelí vyráběných tímto pochodem neomezuje jen na uhlíkové oceli všeho druhu, včetně nástrojových, ale vyrábějí se jím i oceli legované. Z hlediska složení oceli je největší výhodou, že mají velmi malý obsah dusíku a vodíku.
