Podle druhu vsázky se rozlišuje několik obměn zásaditého Martinova pochodu
Podle druhu vsázky se rozlišuje několik obměn zásaditého Martinova pochodu:
• Odpadový pochod: Převážnou část kovové vsázky tvoří ocelový odpad, menší část pevné surové železo.
• Odpadový pochod s tekutým surovým železem: Pracuje se s tekutým surovým železem, tím se zkrátí doba sázení, sníží se spotřeba tepla, celý pochod se zrychlí a zvýší se tím výrobnost ocelárny.
• Rudný pochod: Tento pochod je nejvíce rozšířen. Jako vsázka se používá tekutého surového železa a vlastního odpadu. Ke zkujňování se používá potřebné množství rudy, kterou lze nahradit dmýcháním čistého kyslíku. Množství surového železa nepřesahuje nikdy 85 % a zbytek vsázky je ocelový odpad.
Vsázkové suroviny se v tuhém stavu zavážejí do pece sázecím strojem, který je buď visutý nebo pojíždí na plošině. Má rameno, které se může otáčet kolem svislé a vodorovné osy a zvedat se nahorů a dolů.
Rameno sázečky uchopí sázecí korýtko naplněné surovinami, vsune je do pece a otočením korýtka se obsah vysype.
Tekuté surové železo se nalévá do martinských pecí z pánví jeřábem.
Při zkujňovacím pochodu trvajícím zpravidla 7 až 12 hodin se uhlík a škodlivé příměsi odstraňují oxidačními přísadami a kyslíkem oxidačního prostředí pece.
Velkou východou je že lázeň téměř neobohacuje dusíkem ze vzduchu, neboť je lázeň chráněná struskou.
Při vhodné volbě jakostních surovin se mohou v martinských pecích vyrábět i ušlechtilé oceli. Největší část oceli vyrobené na světě je až dosud z martinských pecích.
