V některých zemích se více než polovina objemu výroby oceli vyrábí…
V některých zemích se více než polovina objemu výroby oceli vyrábí v kyslíkových konvertorech. Je to dáno zejména podstatě nižšími investičními náklady a vyšší výkonností kyslíkové ocelárny v porovnání s martinskou ocelárnou. Připadá-li v martinské ocelárně na jednoho pracovníka nejvýše 1 600 t roční výroby, dosahuje v kyslíkové konvertorové ocelárně asi 3 500 t.
Výroba oceli v kyslíkových konvertorech je ze všech dnešních pochodů zkujňování nevhodnější k automatizaci. Co největší mechanizace a automatizace je u tohoto výrobního způsobu nutná a pro velmi rychlý průběh zkujňování.
V dnešních ocelárnách jsou úplně nebo částečně automatizované manipulace se vsázkovými surovinami, dávkování struskotvorných, chladicích, dezoxidačních a legovacích přísad, sklápění konvertoru a manipulace s kyslíkovou tryskou. Pojíždění pánvových vozů s ocelí a struskou je ovládáno dálkově. Výpočet vsázky provádí počítač.
Rotorové pochody (výroba oceli v otáčivých nádobách)
V době, kdy ke zkujňování fosfornatých surových želez v kyslíkových konvertorech činilo obtíže, byli zavedeny dva rotorové pochody Kaldo a Rotor.
Oba jsou charakterizovány tím, že reakční nádoba se otáčí (odtud její název), a tím se dosahuje zvětšování stykové plochy kovu a strusky.
Rotorový pochod Kaldo pracuje s rotační válcovitou nádobou skloněnou v pracovní poloze a kyslík je přiváděn na téže straně, odkud jsou odváděny spaliny. Kyslík je stejně jako u kyslíkového konvertoru přiváděn ze shora nad lázeň.
Počet otáček je až 30 za minutu.
Konvertor se dá sklápět do různých poloh potřebných k nalévání surového železa, k sázení rudy a vápna, k dmýchání kyslíku a k odpichu oceli a strusky.
Ocel vyrobená v konvertoru Kaldo předčí svou jakostí ocel vyrobenou z kyslíkového konvertoru, protože má menší obsah fosforu, síry a dusíku i při menší čistotě dmýchaného kyslíku.
