2. Rozdělení strukturních poruch reálných krystalů
Druhy krystalů: monokrystaly ( – vláknové , – masivní ) , polykrystaly
vláknové – blíži se vlastnostmi ideálnim krystalům, pevnost téměř ideální,
malý počet poruch, (průměr) několik (u)m, délka = cm.
masivní – (průměr) víc než 1 cm – složeny z bloků – orientace odchylná o min. či sek.
PORUCHY:
1. Chemické – příměsy v čistém kovu
2. Elektrické – projevují se odchylkami od periodického průběhu elektrického potenciálu
3. Strukturní:
a) bodové ( I. Vakance , II. Substituce , III. Intersticiály – vlastní – nevlastní )
b) čárové (dislokace) – ( I. Hranové , II. Šroubové )
c) plošné
Popis obrázku:
a – vakance, b – vlastní intersticiál, c – intersticiál příměsi,
d – substituční atom příměsi
BODOVÉ PORUCHY:
– Vakance: prázdné (neobsazené) uzlové body mřížky
– Substituce: atomy příměsových prvků umístěné v uzlovém bodě mřížky kde nahrazují základní mřížkový atom.
– Intersticiály: atomy umístěné v mezimřížkové (intersticiální) poloze.
ČÁROVÉ PORUCHY:
– Dislokace jsou poruchy, které probíhají mřížkou podél určité čáry a lze je považovat za jednorozměrné
2 základní druhy dislokací:
– Dislokace hranové b T Dislokace šroubové b II
– O charakteru dislokací rozhoduje vektor vzájemného posunutí – Burgersův vektor b – a jeho poloha vůči tomuto rozhraní, tedy vůči dislokační čáře., – podle úhlu který svírá Burgesův vektor s dislokační čárou poznáme zda jde o dislokaci hranovou nebo šroubovou.,
– Burgersův vektor je roven nejkratší vzdálenosti atomů v neporušené mřížce
Pohyb dislokací – skluzový , – difuzní (lezení šplhání)
Hustota dislokací: 
ΣL – celková délka dislokačních čar
V – objem
n – počet dislokací protínajících jednotku plochy S
Popis obrázku:
Modely hranové dislokace (a, b) a) postup určení jejího Burgersova vektoru b
PLOŠNÉ PORUCHY:
Vrstevné chyby: – jsou poruchy v pravidelnosti vrstvení krystalografických rovin (některá krystalografická rovina v mřížce pozůstávající z vrstvení různě obsazených rovin chyby)
Hranice zrn: – odděluje zrna téže fáze s různou orientací mřížky nebo zrna různých fází, lišící se navíc typem a parametry mřížky
Hranice podzrn: – hranice mezi oblastmi z pravidelnou orientací krystalickej mřížky., – subzrna – části zrna natočené navzájem o malé úhly., – představujeme si je jako dislokační stěny (dislokace uspořádané nad sebou)
