Svařování v ochranné atmosféře argonu netavnou elektrodou
Svařování v ochranné atmosféře argonu netavnou elektrodou (Metoda WIG)
• Elektrický oblouk hoří mezi wolframovou elektrodou a svařovaným materiálem v proudu netečného plynu (argonu, hélia nebo jejich směsí)
• Netečný plyn chrání svarový kov před přístupem vzduchu a zvyšuje stabilitu svařovacího oblouku, protože má nízké ionizační napětí
• Svařuje se zpravidla ručně
• Svařovací napětí:
o Střídavý proud: Hliník, hořčík a jejich slitiny
o Stejnosměrný proud: Ocel, měď, titan a jejich slitiny
• Svařuje se bez přídavného materiálu nebo s přídavným materiálem, který se do svařovacího oblouku přivádí ručně nebo podavačem drátu
• Svařovací elektrody: jsou buď nebo
o Z čistého wolframu (při svařování se špička nataví)
o S přísadou oxidu thoria (zůstává v pevném stavu)
• Velikost závaru záleží v úpravě konce elektrody
o Válcový – Cylindrický
o Kuželový – Špičatý
• Elektroda připojená na plus (obrácená polarita)
o Dopadají kladně nabité ionty argonu na povrchovou vrstvu oxidu, kterou rozrušují – čistí
o Svar mělký, široký
o Elektroda je tlustá
• Elektroda připojená na minus (přímá polarita)
o Argon nemá čistící účinek
o Svar úzký a hluboký
o Elektroda je tenká
• Při zapojení na střídavý proud se využívám kladné půlperiody k čistění argonem
• Druh zapojení se volí podle velikosti a druhu oxidické vrstvy na svařovaném materiálu
• Použití: Svařování
o Korozivzdorné a žáropevné oceli
o Lehké kovy a jejich slitiny
o Mosazi, nikl, titan
Obloukové vibrační navařování
• Použití: Renovace opotřebených součástí
• Jde o automatický způsob, při němž je navařována vrstva tloušťky asi 3 mm
• Elektroda (holý drát) se odvijí z bubnu a vykonává kmitavý pohyb (50 až 100 Hz)-> Elektrický oblouk je neustále zapalován a hašen
• Elektrický proud má nízké napětí (6 až 12 V)
• Návar je intenzivně chlazen 4 až 6 % roztokem kalcinované vody
